|
|
Inteligentní systém chovu včel
Hrubý, Jan ; Zeman, Václav (oponent) ; Kiac, Martin (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout a vytvořit inteligentní systém chovu včel, který dokáže měřit frekvenci ve včelstvu, hmotnost úlu pro sledování úbytku nebo pro informování včelaře, jestli včely nosí med. Dále je také řešeno zabezpečení úlu proti krádeži. Pro funkčnost více inteligentních systémů pro chov včel je důležitá komunikace mezi nimi. Proto je část práce zaměřená na volbu nejlepší možnou komunikaci, kdy se v potaz bere náročnost na baterii a její spolehlivost. V práci je využíván systém komunikace modulů typu mnoho k jednomu, tedy lze volně rozšiřovat množství úlů aniž by to ovlivnilo funkčnost systému. Výsledný systém je napájen pomocí baterie a solárních panelů.
|
|
|
Systém pro správu a simulaci stavu včelstev
Kaňovský, Zdeněk ; Kočí, Radek (oponent) ; Peringer, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou, návrhem a implementací systému pro evidenci a simulaci stavu včelstev. Evidenční systém umožňuje ukládání, aktualizaci a prohlížení stavu včelstev a je navržen především pro nástavkové typy úlů. Simulační model je zaměřen na simulaci medové snůšky a s evidenčním systémem je do jisté míry provázán. V závislosti na nastavených parametrech simulačního modelu jsou při simulaci zobrazována místa, kam by včely pravděpodobně létaly za snůškou, a celkový výnos medu za jeden den.
|
|
|
Metody značení těla a potravy hmyzu a jejich využití u včel (Anthophila)
Macháčková, Lenka
Metody zna ení p edstavují asto nezbytnou sou ást ady studií, které se zabývají biologií hmyzu. Tyto zna ící techniky mnohdy p edstavují jedinou možnost, jak získat nové a d ležité informace. V první ásti práce se zabývám individuálním zna ením, které bylo využito pro ozna ení samotá ských v el a jejich hnízd jakožto prost edku získání informací o hnízdní dynamice samic žijících na hnízdišti v agregaci. Práce ukazuje, že samice se v hnízdech m ní velmi asto a b žn u všech ty ech studovaných druh . Avšak velké procento obsazení hnízda samicí nastalo až po jeho opušt ní p edchozí majitelkou. Pouze ást ze všech hnízd na hnízdišti byla skute n usurpovaná. Pravé usurpace reprezentují tedy spíše minoritní ást pozorovaných zm n majitel v hnízdech. V ely p ekvapiv asto opouští svá hnízda a zakládají nová. Díky astému st ídání majitelek v hnízdech dochází k astým kontakt m samic na hnízdišti. Velká tolerance v el v i sob , spolu s p ekvapivou tolerancí usurpací a nízkou agresivitou, tak m že p edstavovat možnou cestu ke vzniku komunálního spole enství v el a jiných typ sociálního chování. V druhé ásti práce se potom zam uji na možnosti ozna ení potravy u v el. Efektivita využívání pylu a cukru v kolonii eusociálních v el nejsou dosud pln pochopeny. Zkoumání složitosti nutri ního toku v kolonii však vyžaduje...
|
|
|
Současné poznání v chovu matek a postupy vhodné k precizaci
Horáková, Natálie
Bakalářská práce se zabývá chovem matek, přičemž se zde rozumí nejen jejich vlastní odchov, ale i jejich inseminace, přidávání a výměna. Cílem bakalářské práce bylo popsat současné dosažené poznatky v chovu matek. Metoda vypracování bakalářské práce je literární rešerše z dostupných literárních zdrojů na dané téma. Práce popisuje postupy chovu matek, rozdělené na přirozený a řízený odchov. Jednotlivé kapitoly se zabývají těmito tématy: plemenitba včel a vývojová stádia včely, matka, její vývoj a pohlavní ústrojí, trubci, jejich odchov a kryokonzervace spermatu. V diskusi a závěru byly všechny získané poznatky shrnuty a zmíněny nedořešené postupy v určitých částech odchovu matek.
|
|
|
Evolution of sociality and parental care in bees of the genus Ceratina
Mikát, Michael ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Schwarz, Michael (oponent) ; Bogusch, Petr (oponent)
Abtrakt Včely rodu Ceratina jsou výbornou modelovou skupinou pro studium evoluce rodičovského chování a eusociality. Je pro ně typická prodloužená rodiřovká péče - matka obvykle hlídá potomstvo do dospělosti a následně ho krmí pylem a nektarem. Většina druhů je fakultativně eusociální a fakultativně eusociální byl pravděpodobně i společný předek celého rodu. Ačkoliv mají včely rodu Ceratina velmi zajímavé chování, podrobné studie byly provedeny jenom na několika druzích. Tyto druhy byly obvykle ze severní Ameriky, Japonska či Austrálie. Od evropských druhů existují jenom ojedinělá pozorování. Podrobný průzkum chování evropských druhů nebyl před mojí disertací proveden. Cílem práce je prozkoumání prvků chování evropských druhů rodu Ceratina. Dále je cílem identifikovat případné zisky a ztráty prvků chování. Zaměřil jsem se na následující vlastnosti: sociální hnízdění, hlídání potomstva do dospělosti a krmení dospělého potomstva. Během mého magisterského studia jsem objevil obourodičovskou péči u druhu C. nigrolabiata. Tudíž nejdůležitější cíl mého Ph.D. projektu bylo ohodnocení zisků a ztrát obourodčovského chování. Hlídání potomstva do dospělosti výrazně zvyšuje jeho přežívání. Důvodem je efektivní obrana proti přirozeným nepřátelům. Dříve se předpokládalo, že matka hlídá potomstvo do dospělosti u všech...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv přítomnosti a abundance parazitů (Nomada, Stylops) na populace hostitelských druhů (Hymenoptera: Andrena) na úrovni celých společenstev
Bureš, Vít ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Libra, Martin (oponent)
Včely (Anthophila) v ekosystémech působí jako významní opylovači a jejich služby jsou klíčové pro udržení biodiverzity. V posledních letech se však zaznamenává úbytek opylovačů, což vyvolává obavy o stabilitu ekosystémů. Tato práce se zaměřuje na výzkum vlivu parazitace na populace hostitelských včel rodu Andrena jako jeden z možných faktorů ovlivňujících úbytek hmyzích populací. Současně zkoumá populace parazitů rodů Stylops (řasník) a Nomada (nomáda) jako indikátory stavu populace hostitele. Včely rodu Andrena jsou hojně zastoupené v západním palearktu a jsou řasníky a nomádami běžně parazitovány. Tato práce využívá rozsáhlý dataset z převážné části Evropy, a na základě abundančních dat se zabývá vlivem abiotických a biotických faktorů na míru parazitace hostitelských včel pískorypek. Nebyl prokázán vliv abiotických faktorů, jako je nadmořská výška, typ biotopu, roční úhrn srážek a průměrná teplota, na míru parazitace hostitelských včel oběma typy parazitů. Výsledky ukazují, že v malých geografických celcích (lokalitách) jsou řasníky více parazitovány větší populace hostitelských včel pískorypek než populace menší. U nomád toto pravidlo neplatí. Zajímavým zjištěním práce je, že řasníci a nomády nekompetují o hostitele a často se vyskytují v rámci jedné hostitelské populace současně. Tato práce...
|
|
|
The Competition Among Pollinators and the Impact of Managed Bees on Wild Pollinator Populations
Voldřichová, Alžběta ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Štenc, Jakub (oponent)
Opylovači jsou důležitou součástí ekosystémů. Jejich vazby na rostliny jsou nezbytné pro rozmnožení nemalého počtu druhů rostlin, a tak i k ochraně diverzity druhů. Proto je potřeba druhy opylovačů chránit. Aby však byla jejich ochrana efektivní, je potřeba rozumět vztahům mezi opylovači. Interakce mezi opylovači je však komplexní téma, které potřebuje další výzkum. Aktuální velká hrozba pro populace opylovačů je jejich komerční chov. Komerčně chované druhy, hlavně Apis mellifera a Bombus terrestris, byly díky svému pozitivnímu vlivu na úrodu a vedlejším produktům, introdukované téměř po celé planetě. Navíc v areálech jejich původního výskytu jsou chované v mnohem větších koncentracích, než by bylo možné bez zásahu člověka. Avšak vysoká koncentrace komerčních opylovačů má vliv na populace těch volně žijících. Tato práce popisuje formy kompetice mezi opylovači a zabývá se vlivem komerčně chovaných opylovačů na populace opylovačů volně žijících. KLÍČOVÁ SLOVA: Včely - Čmeláci - Pestřenky - Usurpace hnízd - Přenos patogenů - Ochrana druhů - Invazivní druhy
|
|
|
Ecological and Evolutionary Processes Driving the Structure of Plant-Pollinator Networks
Hadrava, Jiří
Abtrakt Rozmnožování většiny druhů rostlin a potrava značné části diverzity živočichů na této planetě přímo závisí na vztazích mezi květy a opylovači. Donedávna se však převážná většina výzkumu opylování zaměřovala pouze na studium opylování konkrétních rostlin a jen málo pozornosti bylo věnováno celým společenstvům rostlin i opylovačů. V posledních desetiletích se však zaměření ekologie opylování posunulo díky zavedení konceptu opylovacích sítí. Tento koncept umožnil zabývat se opylováním v kontextu celého společenstva, poukázal na rozmanitost i komplexitu vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači a otevřel řadu nových možností výzkumu těchto vztahů z pohledu jeho významu pro živočichy nebo z pohledu časové a prostorové dynamiky opylovacích interakcí. Přesto však dosud máme jen matné představy o tom, jaké procesy jsou zodpovědné za strukturu a dynamiku těchto sítí. Podoba opylovací sítě je formována jak ekologickými, tak evolučními procesy. Z ekologického pohledu hraje roli například to, jak se druhy v čase a prostoru potkávají nebo jak si jednotlivé taxony opylovačů vybírají mezi rostlinami v závislosti na kontextu prostředí, aktuálních potravních potřebách či nabídce květních zdrojů. Z evolučního pohledu je pak podoba sítě vztahů mezi rostlinami a opylovači určena tím, jak se druhy na sebe vzájemně...
|
host ::
RSS.